Existují různé druhy náplní do kočičí toalety, z nichž každá má své klady i zápory. Nejekonomičtější je náplň, která tvoří bud‘ jemné, nebo hrubé hrudky. V takových náplních nemů­že moč prosáknout na dno, protože se z jejích zrnek vytváře­jí hrudky, jež se dají snadno odstranit, a zbytek náplně tak zůstane čistý. Nejpraktičtější pomůckou je v tomto případě lopatka pro kočičí toalety. Při používání takovéto náplně je důležité, abyste do kočičí toalety nasypali dostatečně silnou vrstvu, která by zabránila prosáknutí moči na dno, odkud by se špatně odstraňovala. Hrudky nasáklé močí musíte odstra­ňovat každý den. U jiných druhů náplní, jež také vytvářejí hrudky, prosa­kuje moč na dno a je částečně absorbována jejich porézním povrchem. Tyto typ náplně stojí sice nejméně, ale jelikož je musíte používat ve větším množství, při dlouhodobějším používání se prodraží a je s nimi spojeno více nepříjemností a uklízení. Náplně na bázi dřeva a papíru jsou sice šetrné k životní­mu prostředí a mohou být zužitkovány jako zahradní kompost, ale často nebývají příliš ekonomicky výhodné a ne vždy uspokojivě vstřebávají moč a vlhkost. Nejnovější náplně do kočičí toalety se skládají ze syntetických kuliček, které absorbují moč a vlhkost. Toaletu tedy nemusíte čis­tit tak často, protože moč zůstane izolovaná. Při výběru náplně byste měli zohlednit nejen váš osobní názor, ale také to, že kočka si již zvykla na určitou náplň u svého předchozího chovatele.

 

Nehledě na to, jakou náplň používáte a kolik koček používá toaletu, je třeba odstraňovat výměšky minimálně jednou denně, a to především v létě, kdy se na kočičí toaletě snad­no množí různé bakterie. Pokud toaletu neuklízíte dobře a včas, může se stát příčinou těžkých infekcí u vašich koček, a sehrát tak podstatnou roli v přenášení nemocí. Samozřej­mostí by se též mělo stát, že toaletu jednou týdně nebo jed­nou za dva týdny vydezinfikujete, nejlépe silným dezin­fekčním prostředkem obsahujícím chlór.

 

Existují různé druhy kočičí toalety, které se liší cenou, prove­dením i designem. Nejlevnější toalety nemají poklop, jejich pořízení však není příliš praktické. Kočky totiž své výměšky instinktivně zahrabávají, čímž mohou část náplně vyházet ven. Někteří méně čistotní jedinci pak sice vykonávají svou potře­bu na toaletě, ale výměšky se kupí vedle ní. Tomuto nepříjemnému stavu můžete zabrání zakoupením toalety s poklopem. Protože vaše britská kočka, zvlášť kocour, může dorůst do vět­ších rozměrů, pořiďte si raději toaletu co největší.

 

Jakmile začnou koťata sama přijímat potravu, přestane matka uklízet jejich výměšky. Koťata by pak měla na popud své matky nebo chovatele vyhledat kočičí toaletu. V době, kdy kotě dostanete, je již několik týdnů čistotné. V prvních dnech je dobré používat stejný druh náplně, na jaký byla kočka zvyklá u svého dřívějšího chovatele. Kotě tak rozpo­zná strukturu a pach toalety a začne ji automaticky používat. Je vhodné posadit kotě ihned po příchodu do vašeho bytu na kočičí toaletu, aby později nemělo problém ji najít. Jest­liže chcete později přejít na jiný druh náplně, položte trochu použité náplně na novou, kotě tak pozná známý pach.

 

Kočky se řídí svými návyky a mohou být na určitém druhu nebo značce náplně téměř závislé. Koupí-li majitel náplň jinou, vnímá to vybíravá kočka jako výzvu, aby si udělala toaletu v nějakém rohu. Nečekanou nečistotnost může zavinit též přemístění toalety nebo koupě jejího jiného druhu. Občas se stává, že je toaleta umístěna příliš blízko krmení. Takový kočičí koutek může sice vyhovovat majiteli, kočce však nemusí připadat zrovna nejhygieničtější vyprazdňovat se v blízkosti jídla, a proto může hledat kou­tek pro vyměšování někde jinde. Kočky také většinou močí na jiném místě, pokud není toaleta dostatečně čistá. Některé kočky nechtějí používat toaletu, na které vyko­návají potřebu i jiné kočky. Máte-li více koček, pořiďte si raději pro každou z nich vlastní toaletu. Toalety neumisťujte do jedné místnosti, ale pokud možno po celém domě. Prav­děpodobnost „nehod“ z důvodu, že se kočka – protože je zavřená v horním patře – nemůže dostat k toaletě, je pak malá.

 

Kocouři britské kočky pohlavně dospívají ve věku od sedmi měsíců do jednoho a půl roku. Od této doby mohou začít značkovat. Značkující kocouři nemočí ve dřepu, ale vstoje s vrtícím se ocasem. Moč tak nedopadá kolmo na zem, ale rozprostírá se vodorovně po povrchu. Kocouři značkují jak vevnitř, tak i venku, a přestože bývá značkování často označováno za nečistotné chování, nemá s nečistotností nic společného. Jedná se o způsob, jak se kocouři profilují a jak si ohraničují své teritorium. V jakém životním období a s jakou četností kocour značkuje, závisí především na jeho osobnosti. Existují kocouři, kteří neznač­kují nikdy, kocouři, již značkují především na jaře (v jiných obdobích roku méně často nebo vůbec), a kocouři značkují­cí pouze v případě, že se v jejich okolí nachází kočka v říji. Rozličné prostředky, jimiž se pro zamezení značkování postříká povrch, bohužel neúčinkují na všechny kocoury. Protože značkují téměř všichni kocouři, nechává se většina z nich včas vykastrovat. Po kastraci by sice již nemělo ke značkování docházet, někteří kocouři však mohou ještě nějaký čas ve značkování pokračovat. Příčinou tohoto jevu je to, že všechny hormony, které značkování ovlivňují, vymizí z těla přibližně až za šest týdnů.

 

Změny ve složení rodiny, přestěhování nebo pouze nový kus nábytku bývají pro některé kočky velice stresující, a stávají se tak důvodem pro nečistotné chování, byť často pouze dočasné. Pokud kočka vykonává svou potřebu na rohožce u dveří, je pravděpodobné, že se v okolí objevila nová kočka, která ve zvířeti vzbuzuje nejistý dojem. Moč nebo výkaly na rohožce nebo jiných strategických místech pak slouží jako bariéra. Lidé s více kočkami již zajisté zažili případ, že některá kočka je ostatními odstrkovaná. I to je častou pří­činou stresu, který tmi za následek, že kočka močí kdekoli. Často pomáhá, postříkáte-li místo, kde by kočka měla močit, prostředkem obsahujícím feromony nebo traceliny, ale úspěšnost takovýchto postřiků není zaručena.

 

Pokud zde uvedené příčiny nečistotného chovaní nepopisu­jí vaši situaci A pokud kočka stále nekontrolovatelně močí, může pomoci, poskytnete-li jí volný výběh. Mnohé kočky, které žijí vevnitř, totiž přestanou se svým nečistotným cho­váním, jakmile mají možnost zvětšit své teritorium. V každém případě zajistěte, aby kočka nezpůsobila žádné potíže u sousedů a aby sama nebyla vystavena žádnému nebezpečí, což ve většině případů znamená oplotit zahradu nebo balkon a vše důkladně zabezpečit proti pokusům o útěk pomocí slaboproudého drátku nebo zastřešení. Pouštíte-li kočku ven, postarejte se, aby byla identifikovatelná pomocí čipu, který jí veterinář aplikuje pod kůži. Majitel je tak informován vždy, je-li ztracené zvíře nalezeno nebo když někam přiběhne. Pokud nepomůže ani volnější výběh, neznamená to ještě, že je vaše kočka notoricky nečistotní. Může se stát, že vzta­hy mezi kočkou a majiteli či případnými dalšími kočičími a psími obyvateli domu nejsou dobré. Kočka to nemusí dávat vždy najevo pouze nešťastným, bojovným nebo agre­sivním chováním, ale též tím, že začne být nečistotná. Nečistotné kočky, které se dostanou do jiného prostředí, k novému majiteli nebo do jiného rodinného prostředí, často bez potíží vykonávají svou potřebu na kočičí toaletě. Pro kočku je pak stejně jako pro majitele přemístění do jiné spolehlivé rodiny jediným možným řešením. Jestliže jinak čistotná kočka začne být bez jakéhokoli vysvětlitelného důvodu nečistotná, kontaktujte svého veterináře. Je totiž možné, že nečistotnost způsobují zdravotní problémy, například (stařecká) cu­krovka, problémy s ledvinami nebo zánět močového měchýře.