Archiv pro rubriku: Vtipy o kočkách

Vtipy o kočkách

Kocour si uprostřed noci na střeše namlouvá kočku, chodí kolem ní a lichotí jí. Kočka pořád nic, až jí kocour zašeptá do ucha: „Umřel bych pro tebe…“ A na to se kočka zeptá: „A kolikrát?“

Jeden bohatý páníček se rozhodl jet do Afriky, a vzal si s sebou svou kočku. Kočka začala honit motýly a ztratila se. A jak se tak potlouká po buši, vidí, jak se k ní řítí leopard se záměrem sežrat jí. Kočka se lekla, ale všimla si kostí roztroušených kolem, usadila se a jednu z kostí začala poklidně žvýkat. A ve chvíli, kdy se leopard chystá ke skoku kočka řekne: „To vám řeknu, to byl ale dobrý leopard, mňam, mňam! Jestlipak je jich tady ještě víc!“ Leopard to zaslechne a v posledni chvíli se zarazí. Odplíží se do křoví a tam si řekne: „Fuj, ale to bylo o fous!“ Opice, která to všechno sledovala ze stromu, usoudila, že tohle všechno by se mohlo hezky zpeněžit. Šla za leopardem a za mírnou odměnu mu vykecala, co všechno viděla a co se stalo. Leopard se rozzuřil, že si z něho kočka dělala srandu a sdělil smrťácky: „Víš co, vopice, vlez mi na záda a pojď se podívat co ja udělám té kočce!“ Kočka uvidí leoparda, jak utíká s opicí na zádech k ní a říká si: „Co udělam teď, proboha!“ Místo útěku si sedne zády k leopardovi a předstíra, že ho ještě nevidí a právě v okamžiku, kdy se k ní leopard přiblíži na doslech, hlasitě zavrči: „Hernajs, kde je ta zatracená vopice, co jsem jí před chvílí poslala pro dalšího leoparda?“

Na stromě si roste lísteček. Přileze mšice a chce ho sežrat. Ale lísteček řika: „Ještě mě nežer, počkej až vyrostu, budu větší, sežereš mě a víc se najíš“. Tak teda mšice čeká. V tom přilétla beruška a chce sežrat mšici. Mšice na to: „Ještě mě nežer, počkej až tady vyroste lísteček, já ho pak sežeru, budu větší a tak se víc nažereš …“. No dobře, řekla si beruška a čeká. Do toho přilít kos a beruška už do něj: „Kosáku, ty mě teď nesmíš sežrat, čekáme tu na lísteček, ten pak spořádá mšice, já si zas počkám na ni, pak budu větší a budu ti víc chutnat“. Čeká i kos. Na strom přileze kočka a chce skočit na kosa. Kos spustí zcela automaticky: „Teď mě nežer, počkej si, vyroste lísteček, sežere ho mšice, tu zas beruška, já pak ji a ty až pak mě“. Kočka čeká … Až konečne vyrostl lísteček, sežrala ho mšice, mšici sežrala beruška, berušku kosák, na kosáka se chystá kočka, ale zafouká vítr a milá kočka s sebou flákne ze stromu rovnou do louže. A jakéže ponaučení z toho plyne? No přece, čím je předehra delší, tím je kočka mokřejší.

Jdou dvě kočky po poušti a jedna povídá: ,,Hergot,tady to ale muselo klouzat!“ ,,Proč myslíš?“ ,,No,že to tak sypali!“

„Dobrý den, paní Nováková, tady vám nesu toho vašeho kanárka.“ „Ale Pepíčku to není můj kanárek, to je tvoje kočka.“ „Já vím, váš kanárek je uvnitř.“

„Papoušek se ještě nevrátil do klece,“ říká maminka Janě. „Nevíš, kde je?“ „Ne, maminko, ale před chvílí jsem slyšela mluvit kočku.“

Koloběh strachu je nekonečný: myš se bojí kočky, kočka psa, pes svého pána, pán své paní a paní se bojí myši…

Víte,co Vám přinesou v restauraci v Thajsku,když si objednáte jídlo s názvem „Tom a Jerry“? Kočku nadívanou krysama.

Když to vyhodíš, je to žluté, když to spadne, tak to zamňouká. Co je to? Může to být skoro cokoliv, ale musí to spadnout na kočku.

Na policejní stanici zvoní telefon. Policista ho zvedne a z telefonu se ozývá jemňounkým hláskem: „Prosím pomoc. K nám do bytu se vloupala kočka.“ „Ale paní, to nebude tak zlé.“ „Jaká paní, ty idiote, já jsem kanárek!“

Potkají se dvě kočky. Jedna povida: „Ahoj!“ a druha na to: „Meee!“ „Co prosimte blbnes?!“ „No co, ucim se cizi jazyky.“

Spadne myška do sudu s vínem a prosí kočku: Kočko vytáhni mě, až mě vytáhneš, můžeš mě hned sníst. Kočka ji vytáhne a myš uteče: Přece bys nevěřila starý opilý myši.

Pejsek prijde domu a ma tam od kocicky vzkaz: „Pejsku jsem schovana. Kdyz me najdes do 10 minut, upecu Ti dort, kdyz do 5 minut, dam Ti pusinku a jestli za 1 minutu, tak se spolu pomilujeme“. P.S. „Jsem v suplíku“

Zchudlá princezna sedí smutně u rozpadajícího se zámku. Král umřel, služebnictvo se rozuteklo, nápadníci se nehrnou a princezně zbyl jen věrný kocour. Vtom se před dívkou zjeví víla a říká: „Jsem dobrá víla tohoto království a splním ti tři přání.“ Princezna se zasní: „Chtěla bych, aby byly zámecké truhlice zase plné zlata, aby zámek vypadal jako nový a aby se tady z kocoura stal krásný mladík…“ Všechno se splní mávnutím proutku a mladý muž – kocour povídá: „Teď budeš asi nadávat, že jsi mě nechala loni vykastrovat…“

Dva milovníci zvířat venčí své miláčky a protože je vedro, rozhodnou se zajít do hospody uhasit žízeň. Před hospodou je však pobouří nápis: Se zvířaty vstup zakázán. „Neboj, povídá jeden, to zvládnem. Dělej to samé, co já.“ Vejdou do hospody i se zvířaty a číšník je hned začne vyhazovat: „Neumíte číst? Sem zvířata nesmějí!“ „Víte, řekne první příchozí, já jsem slepej a tohle je můj slepecký pes.“ „No dobře,“ zabručí číšník a oboří se na druhého: „A co vy?“ „No víte,“ koktá druhý v rozpacích, „já jsem taky slepej a tohle je můj slepecký pes.“ „Nedělejte si ze mě srandu, vždyť vy máte kočku!“ „Ježíšmarjá, oni mi dali kočku?!“

V jedné rodině se narodila čtyřčata. Jde kolem kočka a pod vousy pronese: „To jsem zvědavá, kolik jich utopí…“

Ptá se malá myška maminky, co je to ten jed na myši. Maminka ji odpoví: „Víš, to je něco jako kočka v prášku.“

Zvířecí sněm a zrovna má úvodní projev lev: „S politováním vám musím oznámit, že na našich silnicích v letošním roce, již přišlo o život 256 000 koček.“ V sále zavládne pietní ticho, jen tu a tam něco plácne. Lev: „Prosím myš v zadní řadě, aby okamžitě přestala tleskat!“

Kocour jako o život nahání kočku: „Kocoure, neblázni, vždyť já nejsem myš!“ „A kdo říkal, že mám hlad?“

Přijde takhle jednou jedna holka na návštěvu ke kamarádce a jak tak popíjejí kafe, přijde do obýváku černá kočka a říká: „Neviděly jste tady někde dnešní noviny?“ Holka zmateně kouká, ale kamarádka ji uklidňuje: „Nenech se zmást, ona si akorát prohlíží obrázky.“

Jak dlouho žije myš? To záleží na kočce.

Paní učitelka se ptá dětí:
„Kdopak mi, děti, řekne, nějaký případ falešnosti koček?“
„Já“ hlásí se Ferda. „Náš táta přinesl domů kočku, ale pak se ukázalo, že je to kocour!“

Povídá takhle kočka praseti:“Já vím co z tebe bude, až vyrosteš!“
„Jo? Tys četla můj horoskop?“
„Ne, kuchařku!“

Dvě kočky sedí před klecí a mlsně pozorují ptáčka, který si v ní vesele poskakuje a prozpěvuje. Jedna  kočka se nakloní k té druhé a uvažuje nahlas: „To asi nebude kanárek,co? Kanárci bývají žlutí a tenhle je zelený.“ Druhá kočka moudře pokývá hlavou a pak vychytrale zašeptá:“ Třeba ještě není dost zralej!“

Přijde paní k veterináři a stěžuje si, že její kočka má každou chvíli koťata. Veterinář radí: „Tak nepouštějte kočičku ven.“ Zanedlouho se ukáže, že i přes tuto radu bude mít kočka znovu koťata. Veterinář tedy paní navštíví a diví se: „Vždyť vy máte vedle kočky ještě kocoura!“ „No jó, ale s tím to určitě nemá, toje její brácha!“

Čtyři přátelé, inženýr, chemik, účetní a státní úředník, se rozpovídali o svých kočkách a jejich přednostech a inteligenci. Aby předvedl svou kočku, povídá inženýr: „Šroubku, ukaž co umíš!“ A Šroubek vyskočil na stůl, vzal do paciček tužku a na kus papíru nakreslil čtverec, trojúhelník a kruh. Všichni uznale pokývali hlavou. Tu účetní zavolal na svou kočku: „Fakturko, předveď se!“ Fakturka odběhla do kuchyně a přinesla podnos plný sušenek. Sušenky rozdělila do sloupečků, tak aby v každém sloupečku bylo stejně sušenek. Opět všichni uznale pokývali hlavou. Pak zavolal chemik: „Trichloretyléne, do toho!“ A Trichloretylén odběhl do kuchyně a donesl mléko a čtyři skleničky a do každé z nich nalil přesně 100 mililitrů mléka a přitom mu neukápla ani kapka. I tentokrát pokývali všichni uznale hlavou a obrátili své pohledy na státního úředníka. Ten jen zavolal: „Rauchpauzo, začni!“ A Rauchpauza vyskočila na stolek, sežrala všechny sušenky, vypila všechno mléko, pak vyhnala ven ostatní kočky, postěžovala si, že ji od toho bolí v zádech, sepsala rozhořčenou stížnost na nehygienické pracovní podmínky, vyplnila žádost o náhradu škody, hodila se marod a odešla na zbytek dne domů.

Muž nenáviděl kočku své ženy a rozhodl se jí zbavit. Odvezl jí 5 kilometrů od domu a nechal tam kočku. Když přijížděl zpět ke svému domu, kočka už tam byla a procházela se po dvoře. Další den se rozhodl nechat kočku 10 km od domu, ale kočka byla opět doma dřív než on. Každý den zvyšoval vzdálenost a odvážel kočku dál a dál, ale kočka se stále vracela domů ještě před ním. Nakonec se rozhodl jet několik hodin, zahnul doprava, pak doleva, přejel most, zase doprava a ještě doprava a tak dále kličkoval dokud nedojel tam kde si myslel že je to naprosto nezapamatovatelné místo a nechal tam kočku. O pár hodin později volá muž domů jeho ženě a ptá se jí, „Je doma kočka?“
„Ano, proč se ptáš?“ Odpověděla jeho žena. Naprosto zničený muž říká, „Dej mi jí k telefonu, ztratil jsem se a potřebuji poradit.“

⇑ Domů